Historie skinheads vol1.
HISTORIE SKINHEAD vol1.
Počátky hnutí skinheads bychom našli ve druhé polovině šedesátých let ve Velké Británii. V té době dochází k významným změnám na trhu práce. V důsledku modernizace narůstá nezaměstnanost a staré sociální struktury se rozpadají. V dělnických čtvrtích velkých měst (například v londýnském East-endu) vzniká nové hnutí dělnické mládeže. Jeho příslušníci kladli důraz především na svůj dělnický původ a ostře se vyhraňovali proti hnutí hippies, tvořenému hlavně mládeží ze středních vrstev.
Dělnický původ vyjadřovalo i typické oblečení těchto mladých lidí: vysoké těžké boty tzv. DocMartens (popř. pracovní boty s okovanou špičkou, jaké nosili dělníci v docích), vojenské bundy “bombery", džíny a kšandy nošené přes košili značky Ben Sherman nebo trička Fred Perry (aby byly dobře vidět). Nejnápadnější byly už tehdy nakrátko ostříhané vlasy, podle nichž se těmto lidem začalo říkat skinheads (holé hlavy).
Původně se jednalo o nepolitické hnutí, kterému šlo především o odlišení se od “lepší" společnosti. Aktivity prvních skinheadů se omezovaly na návštěvy hudebních představení a fotbalových zápasů. Objevovaly se i první rvačky a násilnosti, které však nebyly vedeny motivy politickými, ale sociálními. Jejich cílem se stávali především hippies a bezdomovci. Po večerech se chodilo tancovat. Skinheads se převlékali do těch nejlepších šatů, jaké si mohli dovolit, aby na tanečním parketu vynikli mezi ostatními. Do Británie se tehdy dostal nový hudební styl, známý pod jménem ska, který s sebou přinesli imigranti z Jamaiky. Postoj původních skinheads k cizincům a přistěhovalcům nebyl jednoznačný. Na tanečních zábavách se družili s Jamaičany, ale cílem jejich násilných útoků se nezřídka stávali Pákistánci, o nichž se říkalo, že se nechtějí integrovat do společnosti.
V letech 72-76 nebylo o skins přílis slyšet. Nová vlna skins přišla s čerstvě vzniklým, do té doby nevídaným hnutím, kterým byl PUNK. Vznika nová hudba skinheads - OI!. To se stává novým hnutím ulice spojující jak skins tak punks. Toto první období v historii hnutí skinheads netrvalo dlouho. Na počátku sedmdesátých let došlo k určitému zklidnění. Část mládeže se z nejrůznějších důvodů s hnutím rozešla. Některé uchvátila zbrusu nová “disco-móda" sedmdesátých let, další skupina se sblížila s punkery a jiní se pokusili přiblížit životním stylem středním vrstvám, i když i nadále zůstávali dělníky.
K výraznému zvratu dochází koncem sedmdesátých let, kdy britská národně-socialistická strana Národní fronta (the National Front) zneužila hnutí skinheads ve svůj prospěch. Národní fronta (NF) rekrutovala mladíky z ulice a využívala je pro své pouliční bitky. Protože skinheads měli pověst ostrých hochů, někoho napadlo, že když mladí “bojovníci" z řad NF napodobí image skinheads, stanou se ještě obávanějšími. Tak vznikla nová odnož hnutí skinheads. Zatímco “tradiční skinheads" byli nepolitickým hnutím dělnické mládeže a našli bychom u nich určité styčné body s punkery (např. hudba), noví skinheads se hlásili k extrémní pravici. Napětí mezi oběma skupinami postupně narůstalo. Zároveň docházelo k další diferenciaci uvnitř hnutí. Část nepolitických skinheads se přiklonila k levici a začala nahlížet na třídní boj skrze politiku práce a zaměstnanosti.
Hnutí skinheads se záhy rozšířilo do mnoha dalších zemí (Irsko, Francie, Rakousko, Itálie, Spojené státy, Německo...). Přestože v každé zemi má svá specifika, základní rysy zůstávají shodné. Od konce osmdesátých let dochází k oživení původního “tradičního" hnutí a jeho hodnot. Zároveň přibývá konfliktů mezi zastánci různých směrů. V současnosti existuje hnutí skinheads v různých podobách téměř v celém světě.